Kurz MBSR

Když jsem odjížděla na tuhle cestu, chtěla jsem nejen poznat svět a trávit víc času s Jankem s dětmi, ale říkala jsem si, že bych se chtěla zbavit bolestí zad a stát se trpělivějším a laskavějším člověkem. Skoro půl roku jsem cvičila nejrůznější cviky celkové zpevnění těla a pomalu si zlepšovala jeho držení. Zato s tou trpělivostí a laskavostí to bylo horší. Vydržet v úzkém rodinném kruhu tak dlouhou dobu je náročné. Trpělivost a laskavost jsou víc než potřeba, ale kde na ně pořád brát síly, když člověk téměř nemá chvilku sám pro sebe a s rodinou je prakticky neustále?

Proč tento kurz aneb síla Instagramu

Již delší dobu sleduji na Instagramu mladou maminku tří dětí Ester Bezděk, která píše krásné a opravdové texty o mateřství. Díky ní jsem se o kurzu MBSR dozvěděla, ale dlouho mne nechával chladnou. Později, když už jsem o něm začala uvažovat, jsem si nedovedla představit, jak bych ho zvládla na cestách absolvovat. Kurz se sice koná on-line, takže by se mohlo zdát, že se možné se jej účastnit prakticky odkudkoliv, ale je něco jiného, když sice bydlíte na druhém konci světa, ale máte třípokojový byt a stabilní připojení k internetu než, když jako v našem případě, cestujete téměř denně z místa na místo, připojení k internetu je bez záruky, a s celou rodinou se tísníte v 2+kk o rozloze 10 m2.  Takové podmínky vyžadují velké přizpůsobení celé vaší rodiny vašemu programu, což není úplně snadné a někteří členové rodiny to mohou nést chvílemi velmi těžce.

Nakonec už ani nevím proč, jsem měla pocit, že ten kurz prostě potřebuji tady a teď. Asi to byla  síla Instagramu nebo možná intuice? Nevím. Přihlásila jsem se, absolvovala „přijímací“ pohovor s Paulou Fassati, která kurz vede, zaplatila a těšila se, co bude. Předem jsem si nic o mindfulness ani o kurzu nezjišťovala, neměla jsem žádná očekávání, jen jsem se mu otevřela, během kurzu poctivě cvičila a doufala, že se něco stane.

Tady se děti učí na kávové fince v Kolumbii, zatímco já opodál poslouchám druhou lekci kurzu.

Jak kurz probíhá aneb každodenní práce na sobě samé

Certifikovaný kurz, který je založen na kombinaci západních vědeckých poznatků a východních tradic, vám při poctivém cvičení zaručuje jisté žádoucí změny v mozku. Zní to trochu strašidelně, ale není čeho se bát. Lektoři (v tomto případě Paula Fassati) jsou vám v průběhu kurzu k dispozici na mailu či telefonu, aby s vámi probrali případné příliš silné zážitky (takhle to zní ještě strašidelněji :-) , ale nebojte). Více se všem dozvíte třeba ZDE.

Kurz se sestává z osmi dvou a půl hodinových lekcí, které se konají jednou týdně. Po šesté lekci přijde na řadu tzv. den v tichu, kdy skoro celou sobotu strávíte různými formami meditace (tohle zní asi úplně nejděsivěji, ale ve skutečnosti je to moc fajn, protože v té době už nejste úplný meditační začátečník).

Aby změny v mozku opravdu nastaly, je třeba mozek trénovat pokud možno pětkrát týdně 45 minut. Co si budeme povídat, není to snadné – najít si každý den tolik času jen pro sebe a ještě ho trávit mnohdy ne úplně příjemnou a na soustředění náročnou činností.  Ale jako vám nenarostou svaly bez jejich posilování, tak se vám v mozku bez cvičení nevytvoří tolik žádaná spojení. Prostě a jednoduše: Bez práce nejsou koláče, bez cvičení nejsou spojení :-) 

Meditace u vodopádů. Tady se třeba jedno z dětí seklo a odmítalo pokračovat dál v chůzi. Nechali jsme tedy zbytek rodiny jít napřed, dítko si hrálo, já meditovala. Všichni nakonec byli spokojení.

Co se stalo aneb kurz MBSR do každé rodiny!

Nechci psát o žádných svých konkrétních zážitcích, ty má během meditací každý trochu jiné a myslím, že ty nejzajímavější na mne (doufám) ještě čekají. Také si myslím, že nejlepší je jít do toho s tím, že nic konkrétního neočekáváte.

Chtěla bych jen napsat, že naprosto nečekaně jedna z forem meditace u mne vedla k malému pokroku ve zlepšení držení těla. Najednou jsem začala cítit nějaký sval nebo možná svalovou skupinu v zádech, kterou jsem do té doby nedokázala používat. Nebylo to ale úplně snadné, průběh nejedné meditace byl chvílemi velmi nepříjemný, ale celou dobu jsem věděla, že to bude k něčemu dobré, že to má nějaký smysl a tak jsem se tomu odevzdala, jak jen to bylo možné. Jak jsem meditovala víc a víc, tak ty nepříjemné pocity zcela zmizely, a zjistila jsem, že od té doby jsem schopna ovládat onu svalovou skupinu.

Tyto změny v těle jsem vůbec neočekávala a tak je beru jako příjemný bonus. V co jsem doufala, bylo jakési celkové zklidnění mých reakcí v náročných situacích s dětmi. Ve chvílích, kdy jedno z nich předvádí pořádný hysterický výstup, jiné fňuká, kňučí a seká se a třetí nereaguje na několikrát po sobě opakované prosby, ale když samo něco chce, tak to chce teď a hned a okamžitě (konkrétní dítě si dosaďte).  Tohle zklidnění a zlaskavění se opravdu po asi šesti týdnech dostavilo. Přišlo to z vnitřku a samo od sebe. Nebylo to tak, že se dítě seklo a já si řekla, tak a teď budu laskavější a trpělivější (to jsem si dřív říkala kolikrát a nikdy to k ničemu pořádně nevedlo). Bylo to naopak, dítě se seklo a já si to, že jsem v danou chvíli jednala laskavěji a trpělivěji, uvědomila až zpětně.

Přijde mi jako zázrak. Samozřejmě to nefunguje za všech okolností, ale cítím obrovské zlepšení nejen u sebe i v celé naší rodině. Jak jsem totiž „zlaskavěla“ já, stal se klidnějším a laskavějším i Janek. Zázrak číslo dvě. Změnila jsem sama sebe maličko k lepšímu a celý můj malý svět se zlepšil k lepšímu.

Co dál?

Vědecké výzkumy tvrdí, že pro dosažení ještě lepších výsledků, je dobré cvičit další čtyři týdny dvacet minut denně, ale i deset minut je lepší než nic. Tak to zkusím a uvidím. Různé formy meditace se staly přirozenou součástí mých dní, těším se na ně, i když zpočátku to bylo mnohdy utrpení a ani teď si nedovedu představit, že 45 minut sedím a bez vedení e sluchátkách medituji. Ale jak říkal Jankův dědeček a jak to často opakujeme i my našim dětem, když jim něco nejde hned napoprvé či napodruhé: „Psát se naučíme psaním, počítat počítáním.“ I pro meditaci tedy platí, že meditovat se naučíme meditováním.

Díky kurzu vím, že sílu být laskavější a trpělivější (k sobě i ostatním) najdu právě v meditaci. Že tento čas věnovaný opravdu jen sobě, se mi vyplatí a vrátí, že mi dodá hlubokou vnitřní sílu do všech situací běžného života a pomůže mi být laskavější k sobě samé i ostatním.

Po dokončení kurzu Paula doporučuje, abyste si ve svém okolí našli nějaké meditačním centrum a jednou za čas tam zašli na společnou meditaci. Já jsem v kempu v poušti Atacama v Chile narazila na leták lákající na jógu a meditace.

Odkazy

Tady najdete odkazy na lektorku a na některé ženy, které se kurzu účastnily spolu se mnou. Můžete si tak přečíst i jejich dojmy.

Paula Fassati

Eliška Remešová

Kateřina Saint Germain

Ester Bezděk

Kate Trávníček