Část rodiny v přístavu, část na moři

Čt 30.6 Old Marine, Belize City, 0 m.n.m. (Belize)

Budíme se velmi brzy. Asi nervozitou, aby Janek s Týna s Kubou stihli ranní loď na ostrov Key Caulker. V Belize je opět posunutý čas oproti Mexiku, tentokrát o hodinu pozadu. Už ani nevím, kolikrát jsme nastavoval hodiny v autě i v budce na jiný čas. Mění se to příliš často a tentokrát nám to ani nedává moc smysl.

Společně snídáme asi o půl sedmé belizského času. Nejradši bych ještě spala, ale nejde to. Je potřeba se zapojit do příprav, až Janek s dětmi odjede taxíkem do přístavu, můžu si ještě lehnout. Ještě jednou kontrolujeme, jestli mají vše potřebné. Pak se rozloučí a odcházejí. Za chvíli se přiřítí Kuba, že potřebuje tři roušky.

Zatímco je čeká den plný nových zážitků, my s Joli budeme odpočívat celý den v autě. Ouško už ji naštěstí nebolí tolik jako včera, ale dost na to, aby si vzala ibuprofen. Brzy odpoledne, když účinek léku pomine, si opět stěžuje na bolet ucha a bříška.

Nic moc neděláme. Čteme si, píšeme deníky, vkládám příspěvek na blog, odpovídám na komentáře. Zkouším další dvě směsi na granolu, protože ty poslední už jsou snězené. Odpoledne peču buchty s nutelou, nudící se Joli aspoň na chvíli zabaví matlání se v těstě.

Čekala jsem, že se v autě uvaříme, ale není to tak zlé. Celý den fouká od moře vítr, který nás ochlazuje. Chvílemi je zataženo, takže se slunce do auta neopírá celý den.

Keramický květináč ulovený v obyčejném neturistickém zahradnictví v Oaxace.

Košíky ručně pletené ve vesničce Santiago Apoala.

Čokoládová granola. Pokus č. 2.

Děti v Praze mají vysvědčení. Joli to opláče. Píšu do školy, protože na moje poslední dva maily nikdo nereagoval. Přišel jen email od nové učitelky Kubíkovy třídy s testem k přezkoušení, ale chybí k němu jakékoliv pokyny. Přiznávám, že školu jsme poslední dobou poněkud zanedbávali. Týna má kromě kousku fyziky probráno úplně vše, hodně se zlepšila v konverzaci v angličtině. Joli už má také skoro vše hotové, poslední dobou jsme se během cest věnovali předmětu Společnost, kde probírali historii českého státu během 20. století. Díky Jankově zálibě v politice se tak dozvěděla mnohem víc než na hodinách ve škole, tím jsme si jistí. Kubík se učil nejméně, vzhledem ke svému věku ještě není tak samostatný, ale psát umí, počítat taky a čtení mu jde až překvapivě dobře. Během jízd se naučil využít toho, že se holky učí, půjčit si čtečku jedné z nich a ponořit se do četby prvního dílu Harry Pottera. Když ho dočetl, pustil se nadšeně do dalšího. Je mi jasné, že doma by takhle nikdy nerozečetl, protože by dal přednost jiné zábavě.

Od září jsou děti přijaté na základní školu, které je zaměřená na domácí vzdělávání. V něčem to bude pro nás všechny jednodušší, v něčem složitější. Ale myslím, že nám to všem prospěje.

Ta škola mne trápí a kdykoliv si na ni vzpomenu, mám výčitky svědomí, že se jí dostatečně nevěnujeme. Na druhou stranu mám pocit, že děti se tím cestováním naučí tolik nového, že jim to dá do života hrozně moc. Na cestách budeme jenom rok, do školy budou chodit do pětadvaceti.

K večeru přijde k autu Američan z Colorada a chvíli si povídáme. Koupit starou plachetnici (z 80. let, 45 stop dlouhou), nechává si ji tu opravit, protože poslední majitel s ní narazil do korálového útesu a ulovil kormidlo (jestli tomu tedy správně rozumím). Až bude opravená, přejede s ní do přístavu v Guatemale. Chtěl by s ní příští zimu obeplout Karibik.

Po půl sedmé se vracejí naši potápěči. Děti jsou unavené jako koťata, ale nadšené. Janek je utahaný jako starý kocour. Jen se osprchují, najedí, pak se chvíli mazlíme a usínají. Joli je z toho celá smutná, vzteká se, obrečí to. Být nemocná a nemoci se účastnit takové zábavy, to by naštvalo každého. Ty krásné fotky, které následují, jí raději ani neukazujeme, aby ji to nemrzelo ještě víc.

V Belize City.

Na lodi cestou na ostrov Caye Caulker.

Na ostrůvku Caye Caulker.

Janek a děti vyrazili s jednou z mnoha maličkých místních cestovek na výlet motorovým člunem se zastávkami na sedmi místech.

První zastávka byla u kapustňáků.

Oběd na člunu,

Krmení žraloků.

Rozloučit se na pár dní s tímto tropickým ostrůvkem a odjet poslední lodí na pevninu.