Playa el Requeson

Pá 12.5. Playa Santispac, jižně od Mulegé (Baja California, Mexiko) - Playa el Requeson, jižně od Mulegé (Baja California, Mexiko)

Takové normální ráno na pláži. Týna běhá, ostatní jdou plavat, ale nakonec jde plavat i ona. Udělá se docela vedro, ale naštěstí lehce pofukuje. Celé dopoledne strávíme na pláži. Po lehkém obědě se vracíme do Mulegé, kde je signál. Zatímco já dávám alespoň jeden příspěvek na blog, janek s dětmi nakupuje v supermarketu. Pak jdou ještě na svačinu na tacos, Joli ty s hovězím masem obzvlášť chutnají.

Ranní fotky z dronu.

Se signálem je to tady na Baja dost problém, mimo osídlené oblasti prakticky není. Vlastně ho až tak nepotřebujeme, ale k psaní blogu a nahrávání fotek na videí na Instagram je to nutnost. I wifi jsou tu docela vzácné.  Ale nestěžuji si, pamatuji si dobu internetových kaváren, kde si člověk zaplatil za hodinu na počítači s pomalým internetem, aby mohl poslat z cest email s pár fotkami.

Výhled na palmovou oázu v Mulegé.

Nakonec v Mulegé nabíráme ještě vodu, sprchovali jsme se po každém koupání v moři (a že jich bylo), tak jsme jí také hodně vypotřebovali.

Dobírání vody.

Potom všem přejíždíme na další pláž v zátoce Bahía Concepción. Vybrala jsem jednu z těch nejjižnějších, měl by tam být ostrov, který je za odlivu přístupný po písečném mostě. Přijde mi to hodně zajímavé pro děti. Pláž by měla být krásná, ale záchody jsou v aplikaci iOverlander dost diskutované, čehož se trochu bojím.

Misijní kostel, za kterým byla cestičku k tomu krásnému výhledu.

Přijíždíme na pláž. Je nádherná, ale vybavení i z dálky vypadá ještě trochu hůř než jsme v Mexiku zvyklí. Zaplatíme vstupní poplatek (200 pesos) a zabereme poslední volnou palapu. Ta je taky v trochu horším stavu než ta předchozí. Jsem z toho trochu rozladěná, Joli se zase nelíbí, že jsme zaparkovali ze špatné strany palapy. Takže přeparkujeme na opačnou stranu.

Joli v plavkách se šnorchlem, v pozadí se fotí svatebčané s nevěstou.

Janek začne vytahovat naše židle a stůl. Já jdu s Joli a Kubou na ostrůvek. Nedá se na něj dojít suchou nohou, ale děti jsou v plavkách a já si jen hodně vyhrnu sukni. Dojdeme jen na krajíček, pak se otáčíme a chceme se vrátit zpět, voda ale mezitím zase kousek stoupla. Děti v pohodě přeplavou, já se trochu namočím. Je tam sice proud, ale ne až tak hrozně silný jako při přílivu v Bretani, takže se dá bezpečně přejít.

Kafe musí být.

Úprava palapy. Stěny jsou z palmového listí.

Po večeři (chleba s něčím, včera jsem tolik vařila a pekla, že dnes odmítám) jdou děti spát. Kuba jen chvilku a Joli o dost déle čte nahlas další kapitolu z knížky. Je to takový příjemný večerní rituál. Děti, které nečtou se se mnou tulí nebo si čistí zuby :-)

S Jankem se jdeme projít po pláži, abychom měli nějaký jiný pohyb než plavání. Svítí měsíc, vypadá to, že zítra bude úplněk. Pak si oba protáhneme záda na dece. Píšu zápisky do wordového šuplíku a on si na mobilu chystá fotky.