Odjezd z džungle

So 18.6 La Jungla, Catemaco, 330 m.n.m. (Veracruz, Mexiko) – Cascadas y grutas, Agua Blanca, 81 m.n.m. (Tabasco, Mexiko)

V noci není tak krásně chladno jako včera, ale tak se dobře vyspíme. Užíváme si dopoledne v kempu, cvičíme, Janek pořádně přišroubuje stolní desky k podnoži, děti si naposledy sjedou skluzavku.

Alex, Jochen, Paul a Emil přes svým domovem na kolech.

Po obědě (maso s rýží) opouštíme krásný džungloidní kemp. Německá rodinka odjela už dopoledne, ale my doufáme, že se s nimi ještě potkáme. Mají namířeno do Guatemaly, kam my také směřujeme, jen ještě chceme nakouknout do Palenque, na Yucatán a na korálový útes v Belize. Vzhledem k tomu, že jedou o dost pomaleji než my (v tomhle kempu strávili osm nocí, my jen dvě), tak je velká pravděpodobnost, že když budeme chtít, tak se naše cesty protnou. Abychom tomu napomohli vyměníme se kartičky s kontakty – my jim dáme naši pohlednici a oni nám věnují ručně nakreslenou vizitku s obrázkem jejich hustého obytňáku.

Janek opravuje stůl a Joli mu pomáhá.

Z kempu vede asi kilometrová úzká cesta džunglí. Jen dobře udržovaná, ale i tak se nám v jednu chvíli prudce ohne zrcátko, když s ním zavadíme o nějakou v zemi zakořeněnou liánu. Naštěstí je to v pohodě.

Příjezdová cesta do kempu vede hustou džunglí.

V městečku kousek od kempu před chvílí pršelo, po ulicích teče spousta vody. Období dešťů je tady, prší skoro denně a s intenzitou hodnou českých přívalových dešťů.

Vesnicí se prohnal liják a voda teču všude.

Z městečka jedeme docela dlouho na dálnici, cesta je skoro celá v pohodě, jen některé úseky jsou  náročnější (plné děr).ale nemá cenu tam zastavovat, když můžeme pokračovat až do večera. Vyběhaní jsme z dopoledne. Vyberu tedy v aplikaci jiné místo, který vypadá dobře – nějaké vodopády, jeskyně a bazény Agua Blanca asi 15 minut od dálnici.

Celý den jsme dnes projížději zemědělskou krajinou – rovnou a obdělávanou. Teprve, když odbočíme z dálnice, se krajina změní. Jsou tu menší kopečky zarostlé trávou zelenou a šťavnatou. Pasou se tam krávy i kozy. Projíždíme vesnicí, kde na nás koukají, asi nejsou na turisty zvyklí. Pak pokračujeme po silnici, kde větvě okolo rostoucích stromů dosahují nezvykle nízkou. Musíme kličkovat z jedné strany silnice na druhou stranu. Naštěstí tu není vůbec žádný provoz. Na konci silnice je vlhko a mokro. Stojí tu areál s bazény, toaletami a palapami. Parkujeme pod stromy, platíme za přespání.

Přejíždíme do dalšího mexického státu.

K večeři máme starší bagety obalené ve vajíčku. V šuplíku najdu maličké mexické kyselé okurky. Jsou moc dobré. V USA nám kyselé okurky vůbec nechutnaly – měly velmi výraznou chuť a nálev byl něčím obarvený. Ty mexické chutnají podobně jako české. Vlastně všechno jídlo tu chutná lépe, opravdověji. Není problém koupit čerstvé pečivo.

Areál s bazény je mírně surreálné místo.

Po večeři zaženeme děti do postelí, ale nemohou dlouho usnout. Večer se hodně intenzivně rozprší, čímž se trochu ochladí, ale ne moc.