Ztráty a nálezy na pláži Bochinche

Ne 7.8. Playa Bochinche, 0 m.n.m. (Kostarika)

Před dvěma dny jsme se dozvěděli, že loď, která nám má převézt auto do Kolumbie, má pět dní zpoždění. Znamená to, že máme na Kostariku o pět dní více a díky tomu může strávit pohodový den na pláži bez nutnosti ujet další stovku kilometrů směrem k panamskému Colonu.

Ráno je zataženo. Na fikus lyrata hned vedle auta se přiletěli nasnídat dva páry červených papoušků ara. Celkem je tu několik párů, které kolem deváté s hlasitým křikem zakrouží nad pláží a odletí. Kousek od pláže je národní park Carara, kde mají tihle velcí barevní papoušci svůj domov. Pro nás nejsou žádnou novinkou, poprvé jsme se s nimi setkali v kempu La Jungla v Mexiku a podruhé v Copánu v Hondurasu. V iOverlanderu ještě slibovali opičí tlupu, ale ta dnes nedorazila.

Celý den se dost intenzivně poflakujeme, jinak to v tom teple a vlhku ani nejde. Odpoledne začne drobně pršet a se střídavými přestávkami prší až do noci, kdy se přižene mírná bouřka.

Moře je klidné, vytáhneme dětem paddle-board a ony ztratí ploutvičku, která pomáhá udržovat správný směr. Týna se ji vydá několikrát hledat, až si toho všimne paní, která ploutev našla a Týně ji vrátí. Později dorazí k obytňáku další paní, tentokrát s Kubovými zapomenutými potápěčskými brýlemi.

Já celý den vařím, peču a smažím, z auta v podstatě nevytáhnu paty, jen se jednou okoupu, ale to hned lehce se říznu o skálu pod vodou a chuť plavat mne zase přejde. K obědu máme pizzu na pánvičce, jak jsme se naučili od německé rodinky, a taky pokusně pizzu calzone upečenou v omnii. Ke svačině jsou kynuté lívanečky s ovesnými vločkami, o kterých raději dětem neříkám, a k večeři vepřové kostky na grilu, když už máme toho plynu tolik.