Nákupy ve Fremantlu

St 12.4. karavan park v Boddingtonu (Western Australia) – karavan park ve Fremantlu, Frematle (Westen Australia, Austrálie)

Náš návrat domů se blíží ke konci, je tedy potřeba nakoupit dárečky pro rodinu a kamarády. Něco málo jsme kupovali už cestou – Janek nakoupil asi dvacet neoprenových obalů na plechovky s chlazenými nápoji – ale dnes bychom chtěli koupit jako dárek australské kožené klobouky a ještě něco navíc, co se nám bude líbit.

Letící papoušek v karavan parku.

Fremantle je sympatické město, jehož centrum je plné obchodů a obchůdků. Zaparkujeme na placené parkovišti a vyrazíme nejdřív na toalety. Jenže to je, jak nyní zjišťujeme ve velkých městech vždycky trochu problém. Na venkově jsou toalety u každého hřiště, parku či piknikového místa a my většinou parkujeme přímo u nich, ale ve velkých městech je to s veřejnými záchody skoro tak těžké jako v našich městech. Ve Fremantlu se nám je podaří najít v moderní budově knihovny, naproti dětského hřiště vyvedeného v nezvyklých pastelových barvách (hřiště tu stejně jako u nás obvykle bývají v přírodní nebo primární barevnosti) a kousek od informacích.

Turistické informace ve Fremantlu.

Když se nám po návštěvě toalet uleví, zajdeme právě na informace vyzvednout si mapku a já si koupím krásnou utěrku s obrázkem papouška „rainbow lorikeet“ (lori mohobarvý), který je pro Austrálii typický a vídáme ho hlavně ve velkých městech.

Střed Fremantlu není nijak velký a cítíme se tam bezpečně, takže se rozdělíme na kluky a na holky. My holky vyrazíme jako obvykle do dobročinného bazárku. Objevíme dokonce dva od různých charitativních organizací. Každý z nich je jiný. Jeden má v přízemí moderní oblečení, zatímco v patře jsou vysloveně retro kousky. Vše je přiměřeně naceněné. Druhý dobročinný obchůdek je klasičtější. Později narazíme ještě na vysloveně velký obchod s oblečením z druhé ruky Good Sammy, kde mají velký výběr všeho možného – třeba neoprenových oblečků pro děti i dospělé. Kuba si tam jeden takový zkusí – padne mu jako ulitý (taky mu neuvěřitelně sluší), ale těžko bychom pro něj hledali uplatnění a tak ho tam necháme.

Na oběd si zajdeme na sushi. Pro Austrálii jsou typické tzv. hand-rolls, kdy sushi není nakrájené na jednotlivé malé kousky, ale prodává se jako sushi váleček před rozkrájením.

Podaří se nám sehnat dva kožené klobouky – jeden pro Janka a jeden pro mého tatínka. I minule jsme z Austrálie dovezli našim tatínkům klobouky jako dárek a ti je dodnes nosí, stejně jako Janek. Pořád drží, pořád jsou kvalitní. Tentokrát vybereme odlehčenou letní verzi z tenčí kůže s odvětrávací mřížkou.

Prolezeme několik knihkupectví, ale nenajdeme nic zajímavého. Já hledám pro inspiraci nějakou krásnou kuchařku – spíš na kochání než na vaření, jako dárek bychom rádi koupili puzzle, ale ani to neobjevíme. Zato si užijeme několika krásných obchůdků s vybranými knihami, dekoracemi do domácnosti apod. Už tak dlouho jsme nebyli ve větším městě, že je pro nás podobná zábava opravdu vzácností.

Kolem třetí bychom si rádi dali kávu v nějaké krásné kavárně, ale to je v Austrálii trochu problém. Stalo se nám to už v Newcastlu a teď tady – kavárny krátce po obědě zavírají. Klidně ve dvě zavřou krám a je to. Takže když ve tři odpoledne na vás přijdou mrákoty a vy začnete usínat ve stoje a kafe vidíte jako jedinou záchranu, není, kde si nějaké pořádné objednat. Kavárny mají už zavřeno (a bary ještě neotevřely).

V jediné ještě otevřené kavárně. Chvíli po našem vstupu zavřeli dveře a další zákazníky už neobsloužili.

Později přejedeme do karavan parku, kde máme své soukromé místečko. K toaletám dostaneme klíč nikoliv kód jak bývá v karavan parcích zvykem, na ledničkách je varování, že z nich potraviny čas od času mizí. My si tam tentokrát nemusíme nic dávat, myš je pryč a potraviny z ledničky se snažíme spíš dojídat než kupovat nové.

Motorové čluny zaparkované nad sebou. Neuvěřitelné.