Na západ do vnitrozemí

Ne 26.2. Oura Beach Reserve, Wagga Wagga, 186 m.n.m. (New South Wales, Austrálie) - Infocenter Campground, Balranald, 81 m.n.m. (New South Wales, Austrálie)

Hejno papoušků kakadu přeletí nad tábořištěm u řeky v kruhové formaci. Balíme a vyrážíme do města Wagga Wagga. V obchodě s kempingovými potřebami koupíme nový invertor – malé zařízení, které převádí stejnosměrný proud z 12V zásuvky v autě na střídavé proud a několika násobně velké napětí. Předchozí invertor se nám porouchal a ani opakované výměny pojistek nevedly k nápravě, takže jsme několik dní dopíjeli notebook, kde se dalo – na veřejných toaletách, v prodejně vstupenek u rangerů či v zásuvce u barbecue v parku.

V Bunnings, obchodě typu Hornbach, koupíme novou plastovou rohožku místo té jutové s nápisem „Welcome“, kterou jsme někde zapomněli. Bez možnosti otřít si nožku o rohožku jsme do busíku nechtěně nosili písek a kamínky, které bylo nutné několikrát denně zametat.

Když vyřídíme nutné nákupy, vyrazíme na cestu. Míříme na západ. Krajina se postupně mění. Stále je rovinatá, ale postupně ubývá stromů až skoro úplně vymizí. To, co se nám za celou dobu cestování, nepřihodila snad ani jednou se nám dnes stane rovnou dvakrát. Nejdřív srazíme jednoho bílého kakadu a později odpoledne i jiného ptáka, který nám narazí do horního rohu čelního skla. Náraz zní strašlivě, ale obě s Týnou vykřikneme, ale sklo to nějak ustojí. V busíku pak vládne zaražené ticho, Týně vhrknou do očí slzy a Janek slíbí, že příště začne dřív brzdit. Máme štěstí, že na busíku ani při jedné z nehod nic nepoškodilo, ale raději nemyslím na to, jak dopadli ti dva ptáčci.

Škola na cestách.

Později odpoledne zastavíme ve městečku, kde je infocentrum obklopené zelenou trávou, je tu dokonce i wifi, splachovací záchody a horké sprchy. To vše zdarma nebo za dobrovolný příspěvek.

Večeře u piknikového stolu.

Zítra máme projíždět hranicí, za kterou se nesmí vozit žádné ovoce a ani některé druhy zeleniny. Je tedy nutné sníst všechny nektarinky, ryngle, hrušky a rajčata, která máme. Ještě než si nastuduji, co vše se vlastně nesmí převážet, vyděsím se do té míry, že k večeři uvařím bramborovou kaši s přírodním kuřecím řízkem a na další den předem připravím zeleninovou polévku.