Celodenní přejezd do hor

Po 5.9. benzínka, El Plato, pár m.n.m. (Kolumbie) – El Portal Restaurant, La Playa de Belén, 1434 m.n.m. (Kolumbie)

K ránu se ochladí, dokonce se potřebujeme zakrýt peřinami. Rychle se nasnídáme a odjedeme z tohoto místa pryč. Celý den pokračujeme v jízdě horkými a vlhkými nížinami až za tmy dorazíme do horské vesnice La Playa de Belém, kde už na nás čekají Brian a Sadie jejich dva kluci. Setkání oslavíme narozeninovým dortem jejich mladšího syna. Pak dáme děti pomalu spát a seznamujeme se venku u stolu pod střechou.

Noc na parkovišti na benzínce byla nakonec klidná a k ránu i chladná.

Placka kam oko dohlédne.

Té bídy je u silnice někdy tolik …

Řeznické stánky u silnice. Venku bylo přes 30°C.

Pozor na mravenečníky.

Nic speciálního se dnes nestane. Děti se učí cestou, holky to dost baví, Kubu už méně. Dálnice v Kolumbii jsou v dobrém stavu, je možné jet devadesátkou, takže se dá za den ujet víc kilometrů než jsme byli zvyklí ze Střední Ameriky. To by ovšem posledních několik desítek kilometrů nesmělo vést zatáčkami do kopce. Je pozdní odpoledne. Víme, že máme před sebou stoupání z nízké nadmořské výšky do 1500 m.n.m. Necháme holky zapisovat, jak se mění teplota vzduchu v závislosti na nadmořské výšce. Teplotu odečítáme na tachometru, nadmořskou výšku ukazuje aplikace na mobilu. Výsledek je překvapivý – dole je teplota 28,5°C, ta klesne na 26,5°C, po nějaké době na 24,5°C, kde se dlouho drží (snad si to pamatuji dobře). Překvapí mne, že teplota neklesá lineárně, ale hodně skokově. Důležitá je, že klesne natolik, že se dá v noci krásně spát.

Obří strom na parkovišti u restaurace, kde jsme odpočívali po dlouhé jízdě před další dlouhou jízdou.

Konečně hory, konečně trochu chládek.

Část posledního úseku naší cesty byla v tomto stavu. Naštěstí opravdu jen část.