V horách

St 10.8. Cerro de la Muerte, 3363 m.n.m. (Kostarika) – u fotbalového hřiště, San Gerardo, 1350 m.n.m. (Kostarika)

Omylem jsem poslední dva dny prohodila v pořadí. Omlouvám se za chaos.

S tím ochlazením nás příroda vzala za slovo, ráno je 7°C. Když se jdeme projít, beru si legíny a přes ně kalhoty, aby mi nebyla taková zima. Zatímco včera se nám špatně dýchalo jen při nejprudším stoupání, dnes se nám špatně dýchá úplně pořád. Vzduch je tu v 3400 m.n.m. řídký a naše těla na to nejsou zvyklá. Včera jsem pekla další várku úplně obyčejných bulek, dala jsem jim dost času, aby nakynuly, ale ani kvasinkám se tak vysoko nedýchá moc dobře a těsto nakynulo méně něž obvykle.

Bulky, kterým se tak vysoko v horách nechtělo kynout.

Objev roku - česnek mohu místo lisování strouhat na pidi struhadélku, které používám na citronovou kůru nebo na muškátový oříšek. Až doteď jsem ho jen krájela, ale v některých receptech je lepšího ho mít nastrouhaný.

Děti se koukají na fotky místa, kde budeme bydlet, až se vrátíme.

Po obědě přejedeme do vesnice San Gerardo, která je už jen v 1500 m.n.m. Zastavujeme u fotbalového hřiště. Jdeme se projít jen tak po silnici směrem do kopce. Kuba s Joli mají kola, ale nahoru je spíš tlačí než aby na nich jeli, protože kopce jsou hodně prudké. Přejdeme rozbouřenou říčku, nakoukneme za zatáčku a pak se zase vracíme k autu. Kuba popadne fotbalový míč, pár přeběhne přes celé hřiště.

Nic speciálního se neděje, nic neděláme. Večer usínáme.