Ocean 1

Út 26.4. Veterans memorial Park Campground, Monterey (Kalifornie ) – Green Valley Road, Ocean View, kousek za Cambria (Kalifornie)

Ráno klasika. Dopoledne uklízíme auto - vytaháme všechny matrace na sluníčko, vyklepeme všechny koberce a rohožky, vysajeme smetí v úložných prostorách pod postelí, odmrazíme a umyjeme ledničku (to už bylo opravdu nezbytné). Jednou za čas je takový větší úklid potřeba a v kempu se provádí nejlépe.

Generální úklid.

Kolem dvanácté přejíždíme do day-use area. Jsem trochu nervózní z toho, že jsme celé dopoledne strávili na jednom místě, když je před námi nějakých osm hodin jízdy. Chystám obyčejné párky k obědu, ale každé z dětí si nějak vymýšlí, co bude a nebude jíst, až mi rupnou nervy. Chtěla bych všem vyhovět, ale to prostě není možné, a už mě začíná vysilovat, že neustále něco požadují, ale kdykoli po nich něco chci, uslyším jen, že nejde (není to tak vždycky, ale někteří jedinci jsou na to experti). Všechno to ze mne vyvře, předměty lítají vzduchem a zničím si své milované sluneční brýle. Ach jo.

No, nic. Po tomhle mém výstupu se najíme. Janek s Joli umyjí nádobí (je to po dlouhé době poprvé, kdy se po připraveném obědě nemusím hned zvednout a umývat, v obytňáku prostě není myčka ani není možné nechat špinavé nádobí jen tak na lince, navíc se zaschlé zbytky jídla špatně umývají a tím se zbytečně plýtvá vodou, takže nádobí je třeba umýt, co nejdříve).

Za jízdy si píšeme rozvrh povinností a práv. Týna nemá problém se sama od sebe zapojit, někdy jí v tom dokonce musíme bránit, ale Joli by si nejradši pořád četla.  Takže především ona dostane několik úkolů (utírání nádobí, doplňování vody do lahví, večerní příprava kabiny) a Kuba taky (uklízení bot, ranní úklid kabiny, pomoc Jankovi s venkovními pracemi). Je to poněkud genderově nevyvážené, uznávám, ale Kuba a Janek raději dělají něco venku, zatímco my holky tíhneme k pracím uvnitř.

Jedeme autem po silnici, které se říká Ocean 1. Vede přímo podél oceánu, nad krásnými plážemi. Bohužel nemáme moc čas zastavovat na delší dobu.

Na jednom odpočívadle zaslechleme “hýkat” tuleně. Kuba je pak pozoruje dalekohledem.

Zastavujeme až v místě Piedra Blanca, kde by měli být rypouši sloní (my jim v tuto chvíli ještě říkáme tuleni sloní). Venku je strašná zima a vítr. Oblékáme si všechno, co máme po ruce. Dlouhé gatě (my holky), mikinu, vestičku, větrovku, čepici a přes ni si přetahujeme kapuci z větrovky. I tam je nám chladno, ale dá se to vydržet.

Plž doslova plná rypoušů sloních.

V minulém životě jsem asi byla tuleň.

Zážitek ale stojí za to. Rypoušů je plná pláž, válí se jeden těsně vedle druhé, někdy i trochu po sobě. Jsou obří, zvláštně krkají a dost smrdí. Chvíli je pozorujeme  a pak jdeme na krátkou procházku k další plážičce. Tam už jich tolik není, ale procházka při západu slunce je krásná i tak.

Pak už je tma. Pokračujeme až do městečka Cambria, kde nabíráme naftu a kupujeme nějaké samolepky. V kopcích kousek nad Cambrií parkujeme na jednom z odpočívadel.