Jericó

St 14.9. Mirador de Jericó, Jericó, 2070 m.n.m. (Kolumbie) - odpočívadlo Centro de apoyo,Las Cruces, za Pereira, 2068 m.n.m. (Kolumbie)

Snídaně.

Dopoledne se projdeme po městečku. Sejdeme z naší vyhlídky přes botanickou zahradu do jeho upravených uliček. Soustružené dřevěné mříže na oknech, dveře i okenice jsou všechny barevně natřené. Všude je čisto, chodníky jsou bez vady a nikde žádné odpadky. Městečko evidentně žije z turismu, přitom tu nejsou téměř žádné obchody se suvenýry ani nám nikdo nic nenabízí. Projdeme si těch pár uliček, nakoukneme do obrovského kostela, dáme si kafe a dortík ve stylové kavárně.

Když se vracíme na parkoviště, všimnu si obchodu s koženými taškami s nápisem Agudelo. Tak se jmenuje příjmením Kubův nejlepší kamarád, jehož tatínek pochází z Medellínu. Fotím si Kubu před obchodem.

Místní taxíky

Potom už musíme nasednout do auta a pokračovat dál. Sjedeme serpentýnami dolů do údolí na větší silnici. Pokračujeme po ní dokud se nenapojíme na tu 25, která by měla být rozkopaná. Naštěstí to není tak zlé. Rozkopaná sice je. Místy je kyvadlový provoz, ale ve většině své trasy je to kvalitní silnice vedoucí údolí podél řeky, po které se dobře řídí a děti se mohou vzadu za jízdy učit. Určitě by bylo možné ji složitě a zdlouhavě objíždět menšími horskými silničkami, ale to se neslučuje s učením za jízdy.

Kolem oběda zastavujeme na odpočívadle, které je uprostřed mezi pruhy dálnice. Včera jsme relaxovali na podobném. Je to místo, které jako by ani do Kolumbie nepatřilo. Nové, čisté, v západním stylu a zcela zdarma. Stejně jako na tom včerejším, je tu restaurace, která zatím nefunguje, což nám nevadí. Pro nás je důležité, že je tu čisto a bezpečno, že jsou tu toalety. Když si člověk vzpomene, jak vypadají domy v okolí většiny cest, jak jsou často splácané ze všech možných materiálů, přijde mu takováto stavba jako malý zázrak.

Celé pokračujeme s občasnými nutnými zastávkami v jízdě. Projedeme velkým městem Pereira až do „coffee country“ – do oblasti, kde se v ideální nadmořské výšce 1000-2000 m.n.m. pěstuje káva. Po páté zastavujeme na dalším z luxusních odpočívadel. Mělo by se zde dát zdarma a bezpečně přespat, ptáme se, jestli to platí a pak parkujeme na štěrkovém parkovišti s výhledy do okolí. Vedle nás stojí sanitka. Dostaneme heslo na slabou wifi. Tento večer nic nepíšu, snažím se na blogu vytvořit nové rozcestníkové stránky, aby bylo možné snadněji dohledat příspěvky ze zemí, které jsme již projeli. Když jdu spát není vše ještě hotové, ale je to na dobré cestě.